voe!

kiri vořech, mrdákuv kámoš, 06. 10. 2004

tak vám jedu takhle z brna zpožděným rychlikem z lékešházy, řikám si že nevim co budu ve vlaku dělat abych to čtyřhodinový oratorium přežil a tak sem si koupil mfdnes. sedl sem si do kuřáku, kde ještě se mnou seděli dva chlápci. první byl padesátiletej tirák a druhej byl slovák s pracovním názvem krušky. ponořil jsem se do četby a dvacek. přečet sem noviny vod začátku až do konce včetně přílohy zdraví a testu na hotovky ze supermarketů, kterej vyhrál guláš s vosmi z tesca. tirák s krušky se dali do rozhovoru pač zjistili, že sloužili za krále klacka na vojně u malacek na letadlech. začali vyprávět o vojenském životě, kterýmu jakožto modrák sem rozuměl jen málo. vyprávěli jak kreslili makety cílů do písku a jak se do nich nikdo nikdy netrefil, zato se trefili do různejch zahrádek a skleníků vzdálenejch od tohodle cíle nesmyslnejch kilometrů. taky vyprávěli jak se poblili v letadle a další, většinou odborný věci. krušky si stále objednával krušky od pojízdného baru co pendloval po vlaku a čet si nějaký trnky brnky a vyprávěl fory a tak. tirák (služebně starší) dával k dobru svý letitý zkušenosti ze všech oborů a situací života. třeba jako že čim dýl je se svojí starou tim víc ho sere. krušky si loknul svýho desátýho plechovkáče za nekřesťanský prachy a řikal, že on je ženatej dvacet let. prvních pět let pohoda, deset pohoda, patnáct pohoda, no a že teď jede z rozvodu. tirák zavzpomínal na vojenský léta jak u malacek žila jedna vosumnácka s vosmičkama kozama (to krušky přestal číst trnky brnky a s jiskrou v oku se stal jednim velkým uchem). menovala se emilka, pro kámoše milka, samozřejmě jí tirák dělal dobře pač měl největší péro z celý posádky. no a tak vám jednou ten tirák stojí u slovnaftu a čeká až tu jeho káru proclej a najednou ťukání na dveře. koukne z vokna a vidí ženskou s vobrovskejma kozama, jak se ho ptá, zda by nechtěl sex. vám řikám tirák má zatracenou pamět na ksichty a tak si řiká, že tu ženskou někde viděl. zeptal se jí jak se menuje a vona že emilie a vodkud prej že je a vona že vod malacek, no a byla ruka v rukávě, co? tak jí to zase po letech mrdák (tak ho prej oslovovala) udělal jak se patří. zajímavým spestřenim ve vlaku byla i dvojice angličanek, který vůbec netušili kde sou a krušky řikal, že s nim seděly v kupé a že jako jestli jim nevadí, že bude kouřit, že je to kuřák. a voni prej že si nedaj. no prostě divný. tirák se mě ptal co jako dělám a tak jim řikám, že jako studuju. na to si hned tirák otevřel lahvový a zapálil nechutný bulharský cigára za 34 kč no neberto (stovkový sou prej jen za 34,50 kč) a zavzpomínal na svýho dědu, kterej mu říkal jo chlapče kdybys ve škole nekreslil na lavice píči a radši se učil tak si teď nemusel jezdit tírákem. bohužel se blížil kolín a tak sem se s chlápkama rozloučil, což nenesli radostně a přemlouvali mě, ať jedu s nima až do prahy, že pití a cigár maj dost. s díky sem odmít. chtěl sem si v sobě na ně ponechat vzpomínku ještě ve fázi, kdy nebyli uplně ožralý a kdy obohacovali okolí svou prostou selskou filozofií. fajn chlápci.

pět nejdůležitějších rokenrolovejch alb (tenhle tejden)
1. 16horsepower – sackcloth’n’ashes
2. iron & wine - the creek drank the gradle
3. dismemberment plan – change
4. deadly snakes - ode to joy
5. thermals – more parts per milion

Spam tady byl, sorry. Jestli k tomu máte co dodat chytrýho, pište do knihy.
Další mega: